Glea’ar tu noc nemohl spát. Hlavou se mu proháněly různé myšlenky, ať už to byly obavy z nadcházejícího spojenectví, možnost, že stín přeci jenom žije nebo strach o život Aqui’tach a ostatních z Quel’ban’dinoriel. Rozhodl se, že se vydá zkontrolovat nemocné vojáky. Vzpomněl si na svůj slib, že se na ně půjde po skončení jednání podívat. Vylezl z postele a vydal se na ošetřovnu. Když vcházel do budovy, viděl, jak vynášejí dvě mrtvá těla zabalená do pruhů z látek.
„To jsou ti muži, co sem byli dnes přivezeni?“ zeptal se blízko stojící zdravotní sestry.
„Správně by bylo : včera přivezeni, ale ano. Tu jejich podivnou chorobu jsme nedokázali ani pozastavit. Nikdo neví, co je to postihlo. Žádné naše léky tomu nezbránily v postupu, dokonce i naše kouzla byla neúčinná. Nikdy jsem nic podobného neviděla, žádnou nákazu, která by zabíjela tak rychle. Mimochodem, kdo jste?“
„Jsem Glea’ar, lord Theron mě pověřil, abych ho zastupoval na jednáních s Aliancí. Mám se nějak obávat o naše hosty?“
„Nevíme. Nezjistili jsme ani jak se přenáší, ani jaký by mohl být její původ.“
„Je možné, že si ji Aliance nevědomky přinesla s sebou?“
„Vzhledem k tomu jakou vzdálenost museli urazit a kolik dní strávili na cestách, ano, je to velmi pravděpodobné.“
„Bylo by možné jim udělat testy? Nechci, aby se ta nákaza dále rozšířila, aniž bychom znali všechny případné zdroje.“
„Samozřejmě, ale chvíli to potrvá.“
„Zařídíte to?“
Elfka kývla na souhlas.
„A ještě něco, otestujte také Hordu. Je možné, že onemocnění aliančních vojáků byla jenom náhoda.“
„Spolehněte se, Glea’are.“
Tím elfovi starosti neubyly, právě naopak. Silvermoon má nyní co dočinění s neznámou a neléčitelnou chorobou.
To nám moc neprospěje.
V duchu si představil, jak bude Aliance vyvádět a nadávat. Glea’ar je na jednu stranu chápal. On sám by asi očekával jednání bez problémů, kdyby byl v jejich kůži. Obával se, že teď se ke stížnostem přidá také zbytek Hordy. Doufal však, že nakonec uznají, že něco takového nemohl předpokládat a že se proti takovým věcem nedá nijak bránit. Odebral se zpátky do pokoje ve chvíli, kdy začalo svítat.
Ráno bylo takové, jak předvídal. Jak Horda, tak Aliance ho osočovaly, že se Sin’dorei dopustili chyby, opět, podle Wrynnových slov. Glea’ar se jim snažil vysvětlit okolnosti této nemoci.
„Zatím byli nakažení jenom vaši vojáci, Velene, to je mi moc líto, na druhou stranu, my jsme s žádnou nemocí problémy do této doby neměli. Myslíme si, že jste s tou chorobou přišli do styku během vaší cesty sem. Ať je to jakkoli, důležité je, že na ni nepůsobí žádné dostupné léky, ani léčivá kouzla.“
„To chcete říct, že nemáme žádnou účinnou vakcínu?“ zeptal se Thrall.
„Ne, pokud se nákaza rozšíří, její důsledky na životech budou strašlivé.“
Zvedla se vlna protestů a nadávek.
„Uklidněte se, prosím vás!“ zahřměla Tyrande. „Sin’dorei to jistě neudělali schválně, bylo by hloupé si to myslet!“
„Je to jistě cílený útok na naše řady!“ ozval se Gelbin.
„To by od elfů bylo hloupé, nemyslíte, milý Gelbine?“ zeptala se ho kněžka. „Vypustit smrtící nákazu ve svém hlavním městě?“
„Třeba mají protilék, kterým naočkovali svoje lidi a nám tvrdí, že žádnou vakcínu nemají!“ rozezlil se dosud klidný Magni.
„Přisahám, že Horda žádný lék nedostala,“ ozval se Vol’jin s Cairnem.
Sylvanas s Thrallem se k nim přidali.
„Měli bychom přestat osočovat Sin’dorei,“ řekl Thrall. „Uvědomte si, jak narychlo museli vše zařídit, představte si sebe v jejich situaci.“
Tahle věta stačila k tomu, aby se všichni zase uklidnili. Uznali, že není chybou Silvermoonu, co se právě děje. Dokonce padlo i několik návrhů o vyhledání zdroje nemoci a pomoc ve zdravotní péči. Jediné, co stále bylo problémem byl fakt, že měli jenom několik málo dní a cestování zabere příliš mnoho času. Vzducholodě jsou pomalé, aby se s nimi vše stihlo.
„Vzhledem k tomu, že onemocněli draeneiové jako první, nechal bych prohledat jejich loď,“ nadhodil Velen.
„Výborně,“ souhlasil Glea’ar. „Necháme loď prozkoumat…nebude vám vadit, když prohlédneme i vaše další věci, které jste s sebou přivezli?“
„Ne, nebude. Jde přece jenom o naši bezpečnost.“
Glea’ar zavolal Aqui’tach a Sir’elle.
„Mohla byste jedna z vás mým jménem vyžádat průzkum draeneiské lodi? Jděte na ošetřovnu, budou sdílní.“
„Zaběhnu tam,“ nabídla se Aqui’tach. „Zvládneš to tu?“
„Neboj se,“ odpověděla Sir’elle.
„Možná mám řešení,“ řekl Velen, když se Glea’ar opět zapojil do jednání. „Pokud naše loď nebude zdrojem nákazy, mohli bychom ji použít. Je mnohem rychlejší, než vzducholoď a pojme mnohem více pasažérů. Redukovali bychom tak čas potřebný na cestu z několika dní na několik hodin.“
Všichni s nápadem souhlasili.
„Mohli bychom přivézt potřebnou pomoc ode všech ras najednou, stejně tak jako potenciální členy Quel’ban’dinoriel,“ navrhl Cairne.
„Budeme muset počkat na výsledky testů, bohužel,“ řekl Glea’ar. „Nezbývá nic jiného, než čekat, naše plány stojí na nejistém výsledku. Moment...jednou jsem slyšel, že se sem z Outlandu dopravuje víno pomocí teleportů…není možné je nějak použít?“
„Ty portály jsou jednosměrné,“ vysvětlil Velen. „Dají se použít pouze, pokud je někdo v Shattrath City.“
„Museli by tedy projít přes Dark Portal, že?“ zeptal se elf.
„Co využít síly warlocků?“ navrhla Sylvanas.
„S warlocky se paktovat rozhodně nebudu!“ rozezlil se Velen. „Jsou to nejproradnější a nejpodlejší stvoření na světě! Nedá se jim důvěřovat!“
„Ale jejich pomoc by se nám velice hodila!“ oponovala Sylvanas. „Uvědomte si, že ti mocnější z nich umí vyčarovat magické portály a díky nim mohou k sobě kohokoli přivolat. Mohli bychom využít jejich služeb.“
„Sylvanas má pravdu, pokud by draeneiové nemohli použít svou loď, bylo by tohle mnohem lepší řešení,“ souhlasil se Sylvanas Cairne. „Je mi proti mé staré srsti s nimi spolupracovat stejně jako vám, Velene, ale tohle je asi nejlepší řešení našeho problému.“
„Za své služby si naúčtují obrovské ceny, to všichni, doufám, víte,“ řekl Velen.
„Jsme si toho vědomi,“ vstoupil do rozhovoru Vol’jin. „Když ale budeme vystupovat jako celek, budeme mít snad dost prostředků na to, abychom ukojili jejich chtíč.“
„Naprosto s Vol’jinem souhlasím,“ přidal se Magni. „Nechci urážet draeneie, ale tohle bude mnohem lepší, než doufat, že vaše loď bude v pořádku, Velene.“
Draenei se nakonec nechal přesvědčit a s návrhem souhlasil.
„Dobře, necháme tedy hlasovat,“ rozhodl Glea’ar. „Kdo podpoří návrh Sylvanas, abychom kontaktovali warlocky?“ zeptal se a sám zvedl ruku.
Po několika málo vteřinách se zvedly všechny ruce.
„Výborně, teď je třeba zjistit, co od nás budou na oplátku chtít.“
„Ještě je třeba vyslat posly a kontaktovat naše zástupce, aby věděli, co mají udělat,“ upozornila Tyrande. „Napište každý zprávu, já se postarám o její doručení.“
Pokynula Sir’elle a něco jí pošeptala do ucha. Glea’ara překvapilo, když pokývala a za chvíli se vrátila se svitky a inkoustem. Černovlasá elfka ovládala darnassiánský jazyk. Každý dostal papír a začal psát. Občas se někdo přiklonil ke svému sousedovi a něco mu pošeptal. Po několika málo minutách měli všichni svoje požadavky sepsány. Glea’ar je všechny vybral a předal Tyrande. Kněžka natáhla druhou ruku do vzduchu a za okamžik prolétla dovnitř oknem bílá sova. Tyrande jí přivázala svitky k noze a sova se bez protestů vznesla. Všichni jakoby udržovali posvátné ticho slavnostního okamžiku a zůstali tak, dokud pták neodletěl.
„Ještě dnes budou všichni vědět, co chystáme,“ řekla Tyrande.
Během dne diskutovali o věcech, které by mohli nabídnout warlockům. Nebylo jich mnoho, protože nikdo netušil, co budou jejich možní spojenci požadovat. Stěžejním návrhem byly peníze. Ty by neznamenaly velký problém.
„Asi nemá moc cenu tady něco podobného řešit,“ řekl Varian Wrynn, „raději bych se soustředil na vytváření dokumentu o spojenectví. Kontaktujeme warlocky a zjistíme, co od nás budou chtít a teprve potom bych se domlouval, zda jim vyjdeme vstříc, případně jakým způsobem. Dal bych si teď něco k snědku a potom bych se věnoval dohodě.“
Téhož dne, pozdě odpoledne spatřila světlo světa nová listina, která sjednotila Hordu a Alianci.
Mon Jul 26, 2010 3:17 pm