Aqui’tach se zhluboka nadechla, zaklepala na dveře a vstoupila do pokoje ve vysoké věži. Uvnitř to bylo jako po bouři. Police rozmlácené na třísky, všude kolem poházené papíry, povalené židle a stůl. Na posteli ležel Glea’ar hlavu zabořenou do polštáře. Aqui’tach chtěla potichu vycouvat zpět.
„Nespím, lásko, pojď dál,“ ozvalo se od postele.
„Promiň, že tě ruším…“
„Nerušíš, potřebuji teď někoho blízko sebe,“ řekl elf a otočil se na ni. „Chtěla jsi mi něco?“
„Chtěla jsem hlavně vědět, jak ti je,“ odpověděla, přešla k němu a políbila ho. Potom si sedla na postel a položila si jeho hlavu do klína.
„Už lépe. Ne dobře, ale lépe.“
„Změna je dobrá. Víš, Glea’are, musím ti něco říct. Promiň, že se o tom znovu zmíním, ale je to nutné…“
Elf si jenom povzdechl, věděl, že nemá na vybranou a pravděpodobně tohle ještě párkrát bude muset absolvovat. Minimálně jednou, až půjde říct rodičům Aiella, že jejich syn už není mezi živými.
„Víš, napadlo mě, že se někdo dozvěděl, co má Quel’ban’dinoriel v plánu a využil toho, že jsme byli rozdělení, aby nás jednoho po druhém dostal a jediný, kdo mě napadl byl stín.“
„Stín je…“
„Já vím, lásko, nemusíš mi to říkat, stačily protesty Sir’elle. V žádném případě nechci podceňovat tvoje schopnosti, ale co když dokázal nějak obejít tvé schopnosti? Vynalezl kouzlo, které ho před tvými smysly ochránily. To by vysvětlovalo, proč jsi nedokázal poznat, že démon si s Aiellem prohodil podobu. Vím, že to bolí, ale vysvětlovalo by to, proč jsi nebyl schopen včas zasáhnout. Pokud se nám podaří nalézt stín, dokážeme tím, že to nebyla tvoje vina.“
„Ale ty nechápeš. Ať už je stín naživu nebo ne, nikdy mě nepřestane trápit, že kvůli mně zemřel mladý člověk.“
„Glea’are, poslouchej mě. Není to tvoje vina, nemohl jsi nic dělat…“
„Vybral jsem ho, aby mi pomáhal, jsem odpovědný za to, že zemřel!“
„Dal jsi nám možnost odejít. Věděli jsme, do čeho jdeme a také jsme věděli, že nás to může stát život. Bylo to naše rozhodnutí, nejsi zodpovědný za život nikoho z nás.“
„Zmlkni, prosím tě. Jsem vám upřímně vděčný za to, co jste pro mě udělali, ale zašlo to moc daleko. Přes všechno naše snažení se jim podařilo k nám proniknout. Až se vrátí Lorwann se Cerdwîllem, skončím to tu.“
„Mám ti od nich vyřídit, že souhlas Orgrimmaru a Thunder Bluff máme.“
„Spojila ses s nimi, zbláznila ses?“ vyjekl Glea’ar. „Vím, že máš velkou moc, ale…“
„Sir’elle mi pomohla, neboj se,“ řekla Aqui’tach trpělivě. „Jen se asi nestihnou do zítra vrátit.“
„Proč by to neměli stihnout?“
„Nechci ti lhát, Glea’are. Asi bych ti to neměla říkat, ale časem by ses to dozvěděl a já nechci, abychom se kvůli tomu pohádali. Cerdwîlla napadl démon a vážně ho zranil…“
Elf se nadechoval, že něco řekne, ale Aqui’tach se nenechala vyrušit.
„…je v pořádku,“ pokračovala, „žije, ale potřebuje ještě odpočívat. My tři to tady zvládneme. Neboj se, připojí se k nám, co nejdříve budou moci.“
Glea’ar zůstal potichu. Aqui’tach nevěděla, jestli je to dobré znamení. Pak se elf zvedl a přešel ke dveřím.
„Kam jdeš?“
„Jdu přesvědčit Therona. Nedovolím, aby naše plány ztroskotaly. Kvůli jeho věci už jsme zaplatili dost.“
Kromě sebe ze všeho neštěstí vinil také Lor’themara Therona, vládce Silvermoonu. Měl velký podíl na tom, že ti, které měl Glea’ar rád, trpěli. Theron nařídil přivést Glea’ara z minulosti. Theron chtěl očistit město a zbavit svět Sargerasova Návratu a za cenu Glea’arova života a života dalších nevinných. Sám sebe ale do boje neposlal. Zanedlouho přišel k Sunfury Spire.
„Chci mluvit s lordem Theronem.“
„Obávám se, že vás dnes nepřijme, Glea’are, je…“
„HNED!“
„Ano, ano, hned to bude,“ řekl vyděšeným hlasem stařičký elf a rozběhl se hledat svého pána.
„Co se tu, krucinál, děje?“ zeptal se Theron. Za ním se krčil stařec a tvářil se provinile, v jeho tváři se však dal vyčíst i pocit zadostiučinění.
„Jeden z mých mužů byl zabit a druhý zraněn, když bojoval za záchranu svého domova. Během následujících dvou dnů sem dorazí delegace Aliance a po vás chci, abyste pro ně zajistil imunitu a nedotknutelnost v celém království.“
„Co si to dovoluješ? Vrazíš sem a ještě po mně budeš chtít, abych chránil své nepřátele? Taková drzost…“
„Přijede sem osobně Tyrande Whisperwind, pokud se jí něco stane, Silvermoon lehne popelem, to si jistě uvědomujete a nemíří sem jenom ona, ale i zástupci lidí, trpaslíků, gnomů a draeneiů.“
„To si ze mě děláš legraci, KDY JSI MI TO HODLAL ŘÍCT?“
„Až bude vše připraveno. Všichni zbylí zástupci Hordy s jejich přijetím souhlasí, připravili jsme jednací síň, abychom vyjednali společnou smlouvu na postup proti kultu. Po vás chci, abyste jim udělil nedotknutelnost po dobu, co se tu bude jednat a zabezpečil jim stravu a ubytování…a také samozřejmě bezpečný návrat domů.“
„MÁM POMÁHAT SVÝM NEPŘÁTELŮM?“
„Od jisté chvíle nebudou vašimi nepřáteli a jestli chcete zastavit démony ve vašem městě, musíte s nimi spolupracovat. Jestli na to vše nepřistoupíte, nechám Sargerasův Návrat, aby si vás tu podal.“
„VYHROŽUJEŠ MI?“
„Dalo by se to tak říct,“ odpověděl Glea’ar s děsivě ledovým klidem. Tón jeho hlasu Therona dokonale usadil.
„Takže,“ řekl Theron odevzdaným, klidným hlasem, „co mám udělat?“
„Dejte rozkaz všem svým jednotkám, aby neútočily na Alianci.“
„Co když to využijí k tomu, aby nás jednou provždy vyřídili?“
„Mluvil jsem s Tyrande, prý má Aliance stejné problémy s aktivitou démonů na svém území jako my. Chtějí se jich zbavit stejně jako my. Pochopte to, opět vás pojí stejný nepřítel, mnohem nebezpečnější než samotný Král Lichů. Jestli se sem Sargeras dostane, jsme vyřízení.“
„Dobře, elfe. Jestli se ale stane něco mému městu, poneseš za to odpovědnost.“
„Byl jste to vy, kdo chtěl, abych vám pomohl proti kultu, tak mi jen nenastavujte záda, to je vše, oč žádám.“
Theron, ač nerad, musel přiznat, že Glea’ar má pravdu. Rychlostí blesku se po Eversong Woods roznesl lordův příkaz o neútočení na alianční jednotky. Touto zprávou v Azerothu zavládl mezi deseti rasami po dlouhé době mír. Celý Silvermoon se pak následně začal připravovat. Čekala ho velká událost, která od dob Třetí války nenastala, možnost opětovného spojení Aliance a Hordy.
Sun Jul 04, 2010 1:39 pm