Kapitola třicátá první - Opět spolu

„Jste si opravdu jistý tím, co mi tady tvrdíte, Magnusi?“ zeptal se Glea’ar starého mága.
„Ano. Dělali jsme výzkum a zjistili jsme, že pro Outland naše teorie platí také, avšak vzhledem k tomu, že je to zcela odlišný svět, plyne tam časová křivka jinak, než u nás. Časové hranice jsou tam mnohem tenčí, vysvětlujeme si to tím, že Outland byl doslova rozerván magií a ta nějak ovlivnila časovou křivku. Glea’are, jestli kult zjistí, že Sargerase mohou přivést mnohem dříve, bude to pro všechny katastrofa. Očekávali jsme, že bude trvat roky, než se naše dimenze přiblíží k vhodné časové hranici. Za tu dobu by bylo vše pečlivě připraveno a…“
„Promiňte mi, že vás přerušuji, Magnusi, ale berte ohled na to, že nejsem zdejší. Co je to ten Outland?“
„Outland je jiný svět, jiná planeta. Já o něm mnoho nevím, ale v Netholienových spisech najdete spoustu užitečných informací, zpracoval celou historii Outlandu…“
„Nebudu mít čas si to přečíst, Magnusi.“
„Pak tedy náš arcimág Therophillien by něco mohl vědět, Netholienovy knihy o Outlandu četl.“
„Děkuji a omlouvám se, je to velice zneklidňující novina,“ řekl Glea’ar a odešel za arcimágem.
Cestou potkal Aqui’tach a Sir’elle, které se zrovna vracely ze zasedací místnosti, kde se mělo konat jednání o novém spojenectví.
„Byly jsme ještě překontrolovat, zda je vše připraveno…Co se děje? Vypadáš ustaraně,“ řekla Aqui’tach.
„Právě jsem se dozvěděl nepříjemné zprávy, povím vám je, až budeme všichni pohromadě, doufejme, že se brzy vrátí, budeme je tu potřebovat.“
Ani se s nimi nerozloučil a pokračoval v cestě. Obě dvě dívky se na sebe jenom podívaly, pokrčily rameny a zamířily k základně Quel’ban’dinoriel.
„Glea’are, vítej, co tě sem přivádí?“
„Therophilliene, potřebuji od vás nějaké informace ohledně Outlandu.“
„Takže Magnus už ti asi řekl, co se stalo, mám pravdu?“
„Ano.“
„Posaď se,“ řekl arcimág a ukázal na rudé křeslo. Sám se posadil do křesla, které velikostí připomínalo trůn. „Dáš si něco k pití nebo k jídlu?“
„Ne, děkuji.“
„Takže, kde začít? Outland je pozůstatek někdejšího světa Draenoru, domova orků a aliančních draeneiů. Je to několik vznášejících se kusů pevniny…“
„Jak byl zničen?“
„Když Aliance zaútočila na orky v Draenoru průchodem přes Dark Portal, pokusil se orkský šaman Ner’zhul otevřít další dimenzionální brány na planetě a dostat tak svůj lid do bezpečí. Jenže spuštěním tolika průchodů najednou roztrhalo Draenor na kusy a vytvořilo z něj to, co můžeme vidět dodnes, Outland.“
„Jak se dá do Outlandu dostat?“
„Průchodem přes Dark Portal, který lze najít v Blasted Lands. Je těžké se k němu dostat, hlídá ho spousta démonů. Jsou i jiné cesty, jak se spojit s Twisting Nether, ale ty jsou příliš nebezpečné. Tohle je jediný, relativně bezpečný způsob, jak se tam dostat.“
„Omlouvám se za svou neznalost, co je to Twisting Nether?“
„Je to zvláštní dimenze, bez tvaru a rozměru, je to zvláštní, chaotické místo plné přízraků, iluzí a duchů. Neexistují tu žádné fyzikální zákony. Twisting Nether, zjednodušeně řečeno, je jakýmsi pojítkem mezi jednotlivými světy a planetami. Je těžké přesně vystihnout, co to je.“
„Myslím, že mi to stačí. Pokračujte, prosím.“
„Ach ano, kde jsem to skončil? Už vím, u zničení Draenoru. Poté, co byla planeta zničena a s ní téměř veškerý život, až na několik přeživších orků, ogrů a draeneiů, přišel Magtheridon, démon, který orky zotročil a ovládl ruiny starého světa. Pomocí portálů přivedl svou armádu démonů ze všech různých částí Twisting Nether. Poté toto území ovládl Illidan Stormrage společně s nagy a krvavými elfy.“
„Draeneiové tedy odešli do Azerothu?“
„Většina ano, ale ti, co zůstali, zmutovali a staly se z nich jen přízraky kdysi noblesní rasy.“
„Ale z Illidana je nyní démon, ne?“
„Ano, a nejen z Illidana. Kael’thas se nechal zkorumpovat démonovými silami. Proto je Outland plný krvavých elfů bojujících za Illidana, stejně jako tam najdeme plno nagů a démonů Plamenné Legie. Uvědomili si totiž, že Outland je velice strategické místo. Je to také jediná oblast, kdy je Aliance a Horda schopná spolupracovat. Tedy, na několika málo místech Outlandu můžeme vidět Alianci a Hordu ruku v ruce, na jiných se bezohledně zabíjejí. Shattrath v Terokkaru je asi nejdůležitější místo Outlandu. Je to neutrální město draeneiů, stěžejní místo pro boj s Illidanem a Legií.“
„Bude to asi vše, co potřebuji vědět, děkuji, shan’do.“
„Tenhle výraz bych být tebou nepoužíval, je darnassianský, někteří Sin’dorei by ho mohli považovat za urážlivý.“
„Budu si to pamatovat.“
Glea’ar udělal uctivé gesto a odešel z Therophillienova pokoje. Překvapilo ho, že už se pomalu stmívalo. Dnes se toho událo tolik, Glea’ar úplně zapomněl na čas.
Miláčku? Přijď, prosím tě, za námi, Cerdwîll a Lorwann právě dorazili.
Kde jste?
V sídle.
Hned jsem tam.
Věděl, že jim bude muset říci, že už možná za týden se budou muset utkat s kultem, aby jim zabránili povolat Sargerase. Stále ještě doufal, že si Magnus a ostatní udrží svoje tajemství. Bylo to sice velice nepravděpodobné, nicméně doufat mohl. Otevřel dveře a vstoupil do ponuré místnosti. Zase byli pohromadě, opět byli silní. Sice je jeden z nich opustil, ale pohromadě se jim nemohlo nic stát. Aqui’tach a Sir’elle seděly spolu a vyptávaly se mužů. Když uslyšely vrznutí dveří, všichni se otočili.
„Glea’are!“ řekl Lorwann, vstal a podal svému příteli ruku.
„Jak se daří?“
„Výborně, jsem rád, že jsem konečně doma.“
„Mě je také fajn, děkuji za optání!“ ozvalo se z pohovky. „Omlouvám se, Glea’are, také bych ti podal ruku, ale ještě jsem trochu mimo.“
„V pořádku, Cerdwîlle, jen lež.“
„Co jsi nám to chtěl říct?“ zeptala se děvčata.
„To ještě chvíli počká. Jak jste se měli?“ zeptal se a otočil se na elfy.
„Démoni se asi zbláznili, Glea’are,“ řekl Lorwann. „Začali vylézat z těch svých děr. Byli v každém hlavním městě.“
„To podporuje mou teorii, že tam nebyli náhodou!“ vykřikla Aqui’tach.
„Jakou teorii?“ chtěl vědět kovář.
„Aqui’tach si myslí, že tam nebyli náhodou,“ začal Glea’ar. „Domnívá se, že stín přežil, dozvěděl se o našich plánech a poslal svoje zabijáky, aby mohl zlikvidovat Quel’ban’dinoriel a zabránit jednání mezi Aliancí a Hordou.“
„Popravdě řečeno, ti démoni se nijak neschovávali, ani se o to nepokoušeli. Myslím, že Aqui’tach má pravdu, rozhodně tam nebyli náhodou.“
„Aqui’tach,“ začal Glea’ar ,“vzpomněl jsem si teď na něco. Když jsi mluvila o tom, že stín vyvinul metodu, jak se přede mnou skrýt, jak je možné, že jsem toho démona v Undercity vycítil?“
„To nevím, ale jak říkám, měl za úkol se nás zbavit, třeba to kouzlo přestalo účinkovat, nebo ho sám zrušil. Jsou to jenom dohady, ale Lorwann a Cerdwîll byli schopní je odhalit také. Když si ten démon vyměnil z Aiellem podobu, mohl kouzlo zase spustit…já nevím, Glea’are, je v tom spousta věcí, o kterých nic nevíme. Nenuť mě pořád mou teorii obhajovat.“
„Omlouvám se…“
Aqui’tach ledabyle mávla rukou.
„Co jsi nám tedy chtěl říct?“ zeptala se Sir’elle.
„Sargeras se tu možná ukáže už za týden…“
Všechny tváře jeho posluchačů zkameněly úděsem.
„Cože?“ vykřikl Lorwann.
„Mágové zkoumali tu svoji časovou křivku, aby vypočítali přibližné datum, kdy bude vhodné pro kult přivolat Sargerase. V našem světě by to podle nich mohlo trvat i roky, ale v Outlandu je prý časová křivka odlišná od té naší. Pokud by se kult vydal do Outlandu, během týdne se tam vytvoří časová hranice, kterou by bylo možné přivést Sargerase.“
„To snad není pravda!“ vydechla Sir’elle.
„Bohužel je. Můžeme jenom doufat, že kult se tuhle informaci nedozví. Teď se musíme dohodnout s Aliancí. V dopisech, které jste nesli vůdcům Hordy, jsem je žádal, aby vyslali za svou rasu delegaci. Dorazí během zítřejšího dopoledne, potřeboval bych někoho, kdo by se o ně postaral, zavedl je do jednací místnosti…“
„Já to udělám, Glea’are,“ přihlásil se z pohovky Cerdwîll.
„Jsi si jistý, že to zvládneš?“
„Dnes se vyspím a budu v pořádku. Alespoň k něčemu vám budu.“
„Dobře. Sir’elle, Aqui’tach, postaráte se o chod jednací místnosti, že?“
„Už tam prakticky bydlíme, Glea’are,“ odpověděla Sir’elle a rozesmála se.
„Já se postarám o výpravy Aliance a tebe, Lorwanne, bych chtěl poprosit, jestli bys hlídal okolí.“
„Spolehni se.“
„Jednání nesmějí trvat příliš dlouho, doufejme, že se brzy dohodnou. Budeme potřebovat hodně sil, proto navrhuji, abychom se na zítřek pořádně vyspali.“
Ostatní s Glea’arem souhlasili a postupně se odebrali do svých domovů. Poslední zůstali Aqui’tach a Glea’ar.
„Promiň mi, že jsem tě tak shodila, lásko. Jen mi to prostě nedá. Buď se stín znovu ujal vedení, nebo se našel někdo jiný, dost mocný na to, aby se dostal na jeho pozici, jinak si to neumím vysvětlit.“
„Já tě z ničeho neobviňuji, spíš bych ti chtěl poděkovat a máš pravdu. Sice toho ještě hodně nevíme, ale spousta věcí, které by mi bez tebe unikly, mluví pro tvou teorii, že je naživu.“
„A co kdybychom nechali stín stínem a věnovali se před tím náročným dnem pouze sami sobě?“ zeptala se ho a spiklenecky se na něho usmála.
„To zní velice slibně,“ odpověděl jí a napodobil její usměv.
„Tak za deset minut u mě,“ řekla a vyběhla z místnosti.
Glea’ar se za ní ještě chvíli díval, jak dívka utíká ulicí. Pak se rozběhl za ní.