Kapitola sedmnáctá - Sloužím svému účelu

„Počkej, zpomal! Jak to myslíš, že se sem chystá vůdkyně nočních elfů? Vždyť jsme s nimi ve válce!“
„To ano, ale pochop, Aqui’tach, že pokud je získáme na svou stranu, získáme silného spojence, alespoň dočasně. Copak si nepamatuješ, co se stalo před lety?“
Glea’ar studoval události posledních let. O vpádu Legie a sjednocení všech ras proti společnému nepříteli ho vlastně přiměl uvažovat o kněžčině nabídce.
„Pamatuji. Jenomže ty nevíš, co všechno se mezi našimi rasami stalo.“
„Vím, byl jsem u toho, když se Kaldorei a Quel’dorei rozešli.“
„Prostě není možné, aby Horda s Aliancí znovu spolupracovaly.“
„Bude muset. Pokud budou mít noční elfové zázemí v Silvermoonu, ostatní členové Hordy už zvládneme.“
„A co náš den na pláži?“ rozkřikla se Aqui’tach.
„Bude muset počkat, miláčku, omlouvám se ti.“
V jednom jediném okamžiku Aqui’tach vypadala, že vybuchne zlostí a zároveň se rozpláče. Nakonec se dokázala uklidnit a jenom pokývala hlavou na souhlas.
„Děkuji ti za pochopení, lásko,“ řekl a políbil ji. „Svoláme Quel’ban’dinoriel, budu potřebovat jejich pomoc.“
S Aqui’tach po boku vyrazil Glea’ar k základně Quel’ban’dinoriel. Když vešli dovnitř, ostatní už tam seděli.
„Co se děje, Glea’are?“ zeptal se hned Aiell a vstal z křesla.
„Tyrande, vůdkyně Kaldorei přijede do Silvermoonu, aby projednala mírové smlouvy s Hordou. Chce nám pomoci v boji proti Sargerasovu Návratu.“
„Proč do Silvermoonu? Jen ať přijdou, rozsekám je na kusy!“ řekl výhružně Lorwann.
„Klid, Lorwanne,“ snažil se ho uklidnit Glea’ar. „Tyrande se mnou bojovala po boku proti Sargerasovi téměř před tisíci lety. Sin’dorei jsou pro Kaldorei, i přes všechny rozdíly, nejbližší rasou. Doufám, že dokážeme odhodit vzájemnou nesnášenlivost a dohodneme spojenectví mezi Hordou a Aliancí.“
„Ale…!“ chtěl namítnout Lorwann.
„Spojenectví bude jistě pouze dočasné a jestli se doopravdy povede kultu přivést Sargerase, budeme potřebovat všechny síly! Dejte mi chvilku, napíšu poselství pro vůdce Hordy. Seznámím je s naší situací a na vás je, abyste je přesvědčili o tom, že potřebujeme jejich podporu.“
„A co budeš dělat ty?“ zeptala se Aqui’tach.
„Já se pokusím přesvědčit lorda Therona.“
Glea’ar si sedl ke stolu, vytáhl svitek nepopsaného papíru, který tu měla Aqui’tach pro svá kouzla, kalamář a brk a začal psát. Za několik málo minut byl hotov. Přečetl si po sobě dopis ještě jednou, položil ho na stůl a své dlaně dal nad něj. Chvíli je držel nad svitkem a pak je od sebe roztáhl. Papír se rozdělil a vytvořil další dvě svoje kopie. Elf pouze jenom dopsal jméno pro ty, kterým byl dopis určen. Svitky svinul a zapečetil voskem.
„Aielle, ty se vydáš do Undercity, uvědomíš lady Sylvanas. Stačil jsem se s ní spřátelit, takže by s ní neměl být problém, i když jí Aliance už dost ublížila. Lorwanne, tebe bych rád poslal do Thunder Bluff k taurenům. Myslím, že máš dost kuráže, abys je dokázal ukočírovat. Cerdwîlle, tvým cílem bude Orgrimmar. Náčelník Thrall je moudrý muž, neměl bys s ním mít velké problémy.“
Všichni postupně pokývali hlavou na souhlas.
„A co já Glea’are?“ zeptala se Sir’elle. „Nejsem žádná citlivka, chci taky nějaký úkol.“
„Neboj se, Sir’elle. Od tebe budu potřebovat, abys připravila vše, co bude třeba na příjezd Tyrande. Aqui’tach ti pomůže a jakmile skončím s Theronem, přidám se k vám. Není času nazbyt, spěchejte, co nejvíce to bude možné,“ pokračoval elf a otočil se k poslům.
„Sbalíme si jídlo a ihned vyrazíme na cestu,“ řekli svorně všichni tři a opustili místnost.
„Víš moc dobře, že přesvědčit Therona bude těžké,“ zašeptala Aqui’tach své lásce do ucha. „Nenávidí Kaldorei. Tyrande jde téměř jistě na smrt.“
„Právě proto s ním chci jednat osobně.“
„Vyrážíš hned?“
„Jen si ještě něco zařídím. Bude třeba svolat všechny mocné muže a dát hlasovat. Jednání může trvat několik dní, než se všichni shodneme.“
Poté dal ještě ženám několik instrukcí ohledně příprav a vydal se ke štíhlé věži.
Sir’elle se podívala na Aqui’tach a usmála se na ni.
„Tak jdeme na to?“ zeptala se jí.
Aqui’tach pokývala hlavou a když za sebou zavírala dveře, rozhlédla se ještě letmo po pokoji, jako kdyby tam nechala něco, co jí bylo drahé.